Já krysa

22. září 2009 v 11:09 | Dadu |  básničky
moje knížka

kapitola 3. Já krysa



Zaklepal jsem.
Zmáčkl jsem kliku a ucítil známý, nepříjemný pach zatuchliny a shnilého masa.
Šakal seděl v křesle u krbu a dlouhou třískou si čistil nehty.
Když mě našly jeho mlhavé, kalně-šedé oči, naskočila mi husí kůže.
"Koho pak to tu máme?" řekl. "Není to náš starý známý poslíček?!"z ironie v jeho hlase jsem poznal,že tu nejsem vítán.
Šakal se zachechtal a z provázku nad krbem sundal jednu z krys visících za ocas.
Ukousl ji hlavu.Potom ji stáhl z kůže a mlsně se do ní pustil.
Cítil jsem jak se mi zvedá žaludek.
Šakal spolkl zbytek krysy a olízl se.
"Tak co mi neseš?"třesoucíma se rukama jsem mu předal dopis.Roztrhl pečeť, přejel pergamen pohledem a bez mrknutí oka,ho hodil do rozžhavených uhlíků v krbu.
Papír pohltily plameny a chatrč se zaplnila Šakalovým skřípavým smíchem.
V tom jsem zaznamenal pohyb a jen tak tak jsem se vyhnul letícímu kameni.
Šakal zahlédl jen světelný záblesk,jak jsem se proměnil v krysu a v panice vyskočil oknem.Utíkal jsem z příkrého kopce a nedbal na spršku kamenů,která se za mnou sypala.Hlavně abych byl co nejrychleji ,co nejdál od chatrče.

Tohle místo jsem nesnášel.Šakal byl muž vysoké avšak velmi chatrné postavy.Pod potrhaným starým pláštěm z kozí kůže,mu prosvítaly žebra.Měl na člověka nažloutlou,až nezdravě vypadající pleť.
Kostnaté ruce nesly 9 páru špinavých,zahnutých nehtů.O prsteníček levé ruky Šakal přišel,nikdo se nikdy nedozvěděl jak.
Když promluvil,znělo to jako přejíždění drápem po skle a pod jeho smrdutým dechem uvadaly rostliny.Na hlavě rostlo pár rezavých řídnoucích vlasů a nad hrubými čelistmi s pevnými,ostrými zuby trčel z obličeje zahnutý nos.
Obličej byl posed stejně jako jeho ruce,nohy a záda sprškou různě velikých a hlubokých jizev,které Šakal za svůj život nasbíral.
Sem do Zertty,přišel před dvaceti lety a po pádu se usídlil tady na Faierovém kopci a usadil se v opuštěné chatrči kam se lidé bály chodit kvůli strašidelným vesnickým historkám.
Dnes jsem mu už po 4 přinesl městský radní dopis,který hlásal:

Z ústavy městské rady

-zákona 81.odstavec 3.řádek 42d
Musí nejmenovaný občan,zvaný Šakal,opustit své obydlí na Faierovém kopci a přenechat ho městu.
Zato dostane 6 stříbrných mincí.

Vrchní vyšetřovatelka

Rebeka Skřivánková
Seběhl jsem z kopce a vběhl do lesa abych si zkrátil cestu.
V tom se přeze mě přehnal stín a já se po prudkém nárazu do kamene svalil k zemi.Pohlédl jsem k nebi a spatřil jaguára který si mě měřil podezřívavým pohledem. "To je můj konec" pomyslel jsem si a zavřel jsem oči.
Jaguár ještě naposledy zavrčel a…. "Robine,Choi,Samy,podívejte se co jsem našla!"

 


Komentáře

1 .Barča. .Barča. | Web | 22. září 2009 v 11:22 | Reagovat

Ahojky krásný bloček a o dessu ani nemluvně
Zvu tě na můj blog
Ju a neber to jako reklamu jen tě zvu na můj blog =o*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama